Léto se blížilo ke konci a my se s ním chtěli hezky rozloučit. Také jsme si chtěli trošku prodloužit prázdniny, a proto jsme se rozhodli vybrat si nějaký příjemný pobyt u moře. Společným úsilím jsme zvolili španělskou Mallorcu.

Výběr letenek nezabral mnoho času, jelikož jsme na serveru www.poctiveletenky.cz téměř jako doma. Sjednání online pojištění a sbalení zavazadel také proběhlo v mžiku, a tak jsme mohli vyrazit za poznáním a odpočinkem.

Po lehkém spánku ve vídeňské letištní hale následoval krátký a rychlý let. Ihned po přistání jsme nemeškali ani vteřinu a vydali se do půjčovny skútrů zvané „Mr. SCOOTER“. Tuto půjčovnu můžeme vřele doporučit. Personál byl příjemný a velmi ochotný. Do půl hodiny jsme i s majitelem obchodu odjížděli na krásných, bílých skútrech na okraj města k benzínové pumpě. Odtud již naše kroky vedly samostatně. Zvolili jsme si hezkou okresku táhnoucí se podél olivových hájů, vinic a drobných zemědělských usedlostí. Hned první den jsme nasadili vysokou motorkářskou laťku. V plánu jsme měli ujet necelých 70 km k prvnímu hotelu ve městě Cala Murada. Jako vždy při našich výpravách jsme měli rezervace pro ubytování hotové už z domova. Pokoj byl velice malý, avšak útulný. Po celém dni cestování jsme byli opravdu unavení, a tak jsme za zvuku šeptání vln rychle usnuli.

Druhý den jsme odstartovali vydatnou snídaní kontinentálního stylu. Na pořadu dne byla návštěva Dračích jeskyní, které leží nedaleko městečka Manacor. První zmínka o těchto jeskyních se datuje roku 1338. Jeskynní systém čítá 9 velkých síní s jedním rozměrným podzemním jezerem. Byli jsme překvapeni, že právě toto jezero patří k těm největším podzemním vodním plochám vůbec. Trasa, kterou návštěvník jeskyním systémem urazí, měří přibližně 1.3 kilometru a na jejím konci čeká každého návštěvníka příjemné překvapení, které pochopitelně nemůžu prozradit. Zbytek dne jsme strávili relaxací u moře a chytáním vitamínu D.

Další den ráno jsme si zabalili všechny věci a vydali se na další kus naší cesty. Na pořadu dne byla prohlídka historického městečka Arta. Asi tou nejzajímavější věcí ve městě byl poutní kostel Santuari de Sant Salvador. Tento kostel je známý pro své opevnění, které je tvořeno metr tlustou tvrzovou zdí. Po návštěvě Arty jsme pokračovali dále do města Can Picafort, kde jsme měli nachystaný pokoj na další noc. Odhodili jsme zde nepotřebná zavazadla a jeli podél pobřeží skrze přístavní město Port de Polenca na vyhlídku Mirador Es Colomer. Vyhlídka leží ve výšce 232 metrů a je z ní okouzlující pohled na celý mys Formentor. Doporučujeme proto ztratit zde chvilku času. My si ale bohužel špatně rozložili čas i pohonné hmoty, a tak jsme plánovanou návštěvu vyhlášeného majáku Cap de Formentor museli odložit na další den. Místo toho jsme v podvečer zavítali do městečka Alcúdia. Alcúdia je malé, historické město, které Vás nadchne svými mohutnými hradbami, spletitými uličkami a překrásnými monumentálními branami. Ke konci dne se na nás usmálo štěstí a náladu nám vylepšily městské slavnosti, kterým jsme mohli přihlížet. Zprvu jsme byli zaskočeni, protože nás přivítaly gigantické sochy tančící ulicemi města. Dozvěděli jsme se, že tyto průvody soch mají reprezentovat postavy, tradice a historii Mallorky. Součástí průvodu jsou děti s hudebními nástroji, pěvci a ostatní hudebníci a tanečníci. Využili jsme toho, že město je velice blízko moře a v místní restauraci, nedaleko severní brány města, jsme si náramně pochutnali na mořských plodech. Před čím bychom chtěli varovat případné další návštěvníky je nepřesně napsaná cena na jídelních lístcích. Často lze vidět jednotnou cenu za tác mořských plodů, kde podmínkou objednávky jsou min. dvě osoby. Lživá část informace je, že cena je uvedena pouze za jednu osobu, a tak si číslo na lístku musíte bohužel vynásobit dvěma. Po náročném dni plném zážitků jsme následně zamířili zpět k apartmánu připraveni si pořádně odpočinout v peřinách.

Následující den jsme začínali prohlídkou města Pollenca. Poté jsme odcestovali do hor navštívit horský klášter ze třináctého století. Klášter Lluc se nachází v severozápadní části Mallorcy v nadmořské okolo 525 metrů v pohoří Serra de Tramuntana. Naše kroky dál vedly po horské silnici až k Nus de sa Corbata. Pro milovníky zatáček a kroucených silnic je toto místo jako dělané. Přijdou si na své ale i milovníci přírody. Vyhlídky na vrcholcích hor nabízí nádherné scenérie. Protože se již připozdívalo, rozjeli jsme se do města Soller, kde jsme toužili vidět historickou železnici Ferrocarril de Sóller. Mašinu historického elektrického vlaku jsme zastihli přímo na náměstí, hned vedle kostela Sant Bartomeu. Kostel nám učaroval svou zdobnou barokní architekturou. Bohužel byl ale zavřený, a tak jsme mohli obdivovat pouze jeho vnější krásu.

Naše poslední dva dny na Mallorce byly ve znamení příjemné relaxace v rezortu Magaluf. Toto město se celé nese v duchu zábavy, pohody a nočních párty. Všechny aspekty, které město nabízí, jsme řádně využili. Poslední momenty na ostrově jsme strávili v hlavním městě Palma de Mallorca. Nemohli jsme si nechat ujít příležitost vidět katedrálu Panny Marie. Tato stavba patří k jedněm z těch, na které se nezapomíná. Snadno se dá srovnávat například s Notre Dame v Paříži nebo katedrálou Duomo v Itálii. Odtud už jsme se již přemístili pouze do půjčovny skútrů, kde jsme je odevzdali. Vše proběhlo bez problému. Nic nám proto nebránilo nasednou na MHD a dojet na letiště, kde byl náš slunný výlet završen.

Autorka článku: Tereza Herodesová