Během road tripu po USA jsme se skupinou přátel a mým přítelem zamířili mimo jiné i na západní pobřeží. Jako na dlani se nám otevřelo město proslulé chladnými léty, strmými kopci a různorodou architekturou. Jelikož jsme cestovali po USA ve vypůjčeném voze, neměli jsme možnost využít kvalitních služeb www.poctiveletenky.cz, nicméně pokud bychom tento výlet zopakovali, rozhodně by byli naší první volbou.

Na celé San Francisco jsme měli pouhé dva dny a vězte, že díky rozloze města by se tu člověk nenudil ani týden. Právě kvůli minimu času jsme zvolili taktiku nejvíce navštěvovaných míst. Brzy ráno jsme dorazili do předem rezervovaného motelu na okraji města. Rodeway Inn & Suites San Francisco se nacházel přímo při pobřeží a z našeho apartmánu jsme měli neskutečný výhled na oceán. Rychle jsme vypakovali veškerou naši bagáž, naházeli ji do pokoje a chystali se do víru velkoměsta.

Jako první byla na našem seznamu Lombard Street. Zajímavostí této ulice je fakt, že snad jako jediná v celém (rovném) San Franciscu je klikatá. Je též známa jako nejklikatější ulice světa. Možná právě proto se zde tvoří dlouhé kolony, aby ji turisté mohli projet. Ne každému se ovšem poštěstí ji projet v celku 4x za půlhodiny jako právě nám. Poprvé to byl účel, podruhé náhoda spojená se špatným odbočením a třetí a čtvrtý pokus byl o tom, že čekáte na přátele, kteří si ji chtějí projít pěšky a vy nemáte kde zastavit, tak jezdíte do kruhu kolem bloku. Po tomto zážitku jsme odložili auto na parkoviště a šli si projít město. Musím ovšem varovat slabší, sociálně smýšlející osoby. Centrum města se jen hemží bezdomovci, kteří žijí v hrozných podmínkách a nejen pohled na ně je otřesný. Jejich odér, pokud se dostanete příliš blízko, je také odrazující. Pokud se ale člověk odpoutá od těchto nepříjemností, nabízí San Francisco mnohé krásy. Když jsme obdivovali památný sloup uprostřed Union Square, nemohli jsme si nevšimnout přilehlé výstavy umění. Tato výstava mě uchvátila pro svou originalitu. Vystavené kousky byly vyrobeny z recyklovaného materiálu, který umělci využili mnoha různými směry. Z náměstí jsme se vydali směrem k finanční čtvrti. Pokud jste obdivovatelé moderní architektury, tato čtvrť vám jistě poskytne podněty k přemýšlení i obdivování.

Jak je obecně známo, San Francisco má nejstarší lanové tramvaje na světě. Aktuálně jsou v provozu 3 tratě lanových tramvají a je možné si koupit jízdenku právě pro tyto historické tramvaje. Romantické duše si mohou užít krásy města a ušetřit tak pár kroků. Nás tyto tramvaje tak zaujali, že jsme se vydali do nedalekého muzea, kde jsme se podívali, jak celý systém funguje. Dozvěděli jsme se tam mnoho informací o tomto neodmyslitelném symbolu San Francisca. Protože čas pokročil do pozdních hodin, začali jsme hledat vhodné místo na večeři. Nutno zmínit, že přestože si vyberete vám známé a cenově dostupné místo, není pravidlo, že bude vše tak, jak znáte. My si vybrali Denny’s. Nejen, že zde byly mnohem vyšší ceny, ale též po zaplacení finálního účtu zjistíte, že krom klasických daní zde zaplatíte i něco jako městskou daň specifickou právě pro San Francisco. Proto zdůrazním, pokud chcete zajet právě sem, připravte si peněženky a nepočítejte každý jednotlivý dolar, který utratíte. Pozitivní na celé večeři bylo, že kvalita jídla byla dobrá a my tak s plnými bříšky vyrazili do hotelu. Večer jsme zakončili romantickou procházkou po pláži a krátkým pohledem na strašidelný, starý, větrný mlýn (pro zájemce plným jménem: Murphy Windmill and Millwright Cottage).

Další den jsme vstávali vcelku brzy. Došli si do recepce pro snídani, opět vše zabalili a vyrazili na další poznávání zákoutí města. Jako každý jiný návštěvník města jsme nemohli odjet, aniž bychom viděli na vlastní oči slavný Golden Gate Bridge. Kvůli našim špatným navigačním schopnostem jsme se po něm dokonce i projeli, což zprvu vůbec nebylo naším plánem. K našemu překvapení jsme dokonce projeli mýtné brány a nemuseli platit za průjezd. Po našem dobrodružství na mostě jsme zamířili k dokům. V přístavu není vůbec snadné najít místo k parkování, proto každý, kdo tam hodlá podniknout cestu, nechť se obrní trpělivostí. Po úspěšném nalezení parkovacího místa jsme se ve skupině rozdělili a šli se projít. V přístavišti jsme se pozastavili a kochali se výhledem na oceán. Pro milovníky historie je téměř povinností navštívit nebo se alespoň z dálky vyfotit s historickou věznicí Alcatraz, která je v docích k vidění téměř odkudkoli. Bohužel pro nás jsme neměli dostatek času, abychom jeli na okružní plavbu a stavbu viděli zblízka.

Místo okružní plavby jsme zamířili na prohlídku těch nejstarších herních automatů, které se nacházeli v budově při molu č.45. Odtud jsme pokračovali procházkou až do cíle, kterým bylo proslulé molo č. 39. Během cesty tam jsme objevili jeden zajímavý krámek s pálivými omáčkami. POZOR! Přestože se cítíte být mužní a silní zvládnout i to nejpálivější v krámě, můžete se mýlit. Stejně jako můj přítel, kterého jsme poté museli křísit, aby to zvládl strávit. Naštěstí to přežil a s pořádnou svačinou z mořských potvůrek, které lze na místních trzích koupit, jsme se konečně dostali až na pověstnou 39-tku. Právě na molu č.39 jsme více jak půl hodiny pozorovali smradlavé lachtany jak hýkají, opalují se a strkají jeden druhého z vyhřátého mola zpět do vody. Po této „lachtaní show“ jsme začali prolézat tamní krámky a uličky. Opět se nám sbíhali sliny z vůně zdejších pokrmů, a tak jsme neodolali a opět se začali cpát.

Z různorodých tváří města jsme poznali mnohé, ale kapitola sama sobě byla Čínská čtvrť. Za její ozdobnou branou se ocitnete v jiném městě, s jinými pravidly i stylem života. Různé vůně, chutě a vjemy vás pohltí. Pravidlem, které můj přítel získal při svých cestách, je to, že ty nejlepší věci najdete v těch nejhůře vypadajících obchůdkách. A přesně tím jsme se řídili. Plněné čínské knedlíčky jsme si objednali právě v takovém malém bistru. Naši přátelé nenašli odvahu, ovšem my byli plně spokojení. Na zapití jsme si objednali pravé Bubble tea s tapiokovými kuličkami. Posíleni na další cestu jsme pak prolezli krámečky, pokoupili čaje a různé sladkosti a vydali se na další dlouhou cestu za větším poznáním USA.

Závěrem bych ráda zopakovala toto tvrzení: „San Francisco je považováno za jedno z nejkrásnějších měst na světě.“ no a my s tímto tvrzením nemůžeme nic víc než-li souhlasit.

Autor článku: Tereza Herodesová