Jsou evropská města zvučných jmen, jsou města méně táhnoucí, některá z nich opomíjená možná až zbytečně. Jedním z nich je Bukurešť. Současné hlavní město Rumunska, respektive místo, kde se nachází, bylo poprvé osídleno ve 14. století, od století 15. zde pak sídlí valašská knížata. Město bylo součástí osmanské říše, aby se na jeho tváři nakonec nejvíce projevilo století 20. zejména pak jeho druhá půle se svým experimentem socialistické krutovlády. Ta z velké části zazdila výstavnost této tzv. Malé Paříže dané výstavbou přelomu 19. a 20. století.

Oficiálně je město na samém chvostu co do počtu zelené plochy mezi měřenými hlavními městy Evropy. Patrně na tomto nelichotivém hodnocení mají lví podíl městské části vybudované diktátorem Ceaucescem, který využil rozsáhlého zemětřesení v roce 1977 k demolici celých městských čtvrtí a výstavbě projektů nových, jako kupříkladu obřího betonového sídliště Centrul Civic. Návštěvníka, který se nicméně pohybuje spíše v exponovanějších částech města, naopak může až překvapit množství parků, boulevárdů lemovaných stromořadími a květinovými záhony. Parky jako Kiseleff nebo Floerasca nabízí blahodárné útočiště zejména během horkých letních měsíců. Park Herastrau pak stojí na pomyslném vrcholu, poskytujíc kilometry cyklistům, běžcům či bruslařům, možnost procházek rodinám s dětmi nebo posezení na lavičkách důchodcům. Je zde dostatečné zázemí v podobě dětských hřišť a sportovišť, stánků s občerstvením a restaurací, přičemž uprostřed parku se nachází umělé jezero, dokonce s lodní dopravou.

Díky zmiňovaným zásahům vyšší moci (zemětřesení), jakož i moci světské (období po 2. sv. válce) a s ní spojené bezmoci, není Bukurešť bohatá na památky a historické budovy třeba tak jako Praha, neřku li města italská. Je zde nicméně k vidění několik krásných kostelů, občas „vtipně“ obestavěných sakrální panelovou výstavbou. Najdete tu opravdu kostel na dvoře mezi dvěma paneláky. Budeme li se držet centra, je velmi malebný ruský kostelík na ulici Ion Ghica hned vedle budovy českého velvyslanectví a kousek odsud kostelík s malým klášterem na Strada Stavropoleos. Za vidění dále stojí ruiny starého města, jejichž prohlídka nezabere víc jak půl hodiny a určitě návštěva „Bílého Domu“, monumentálního paláce, který dal Ceaucescu vystavět poté co nechal, opět v souvislosti se zemětřesením v roce 77, zbourat celou čtvrť. Palác je obří, spíše nevyužitý a řadí se mezi těch nemnoho staveb jako je Pentagon nebo Velká čínská zeď, které jsou viditelné pouhým okem z vesmíru. V každém případě zde zůstal zachován bezpočet zákoutí francouzského či italského střihu, často zpříjemněných přítomností kavárny či restaurace, kupříkladu kolem centrální ulice Calea Victoriei…

Posezení v kavárnách je vůbec jednou z důležitých kratochvílí obyvatel Bukurešti. Je jich zde přehršel, často se tváří velmi honosně, byť obsluha už tak honosná být nutně nemusí. V každém případě kavárenský život je bohatý, často nabízí sortiment kvalitního cukrářského a pekařského zboží (zřejmý je francouzský původ receptur) a za slunečných dnů jsou zahrádky plné i uprostřed pracovního dne. Nejen kavárny, ale i noční život je něco, zač se rumunské hlavní město nemusí stydět. Dostatek barů a klubů má otevřeno do pozdních ranních hodin a žije bujarým životem. Trochu slabší je situace na straně restaurací. Je tu nicméně hodně slušných italských, občas předražených, několik zaměřených na lokální kuchyni, z nichž lze vyzdvihnout Carul cu bere, která stojí za návštěvu nejen kvůli slušným cenám, kvalitnímu jídlu a nápojům, ale i na místní poměry efektivnější obsluze a hlavně famóznímu interiéru z roku 1879.

Bukurešť, podobně jako v jiných směrech, není na úplné světové špičce co se týká uměleckých sbírek a muzejí. V každém případě je unikátní Muzeum Rolníka (Muzeul Tarantului Roman), s ním spojený skanzen umístěný v Parku Herastrau. Největší sbírka rumunského umění je pak k nalezení v Muzeul National de Arta. Velmi bohaté jsou sbírky vojenského Muzeul Militar National, kde návštěvník nalezne jak letadla, tak pozemní techniku, tak třeba i obrněný vlak československé výroby…

Pokud nehledáte na turisty přebohatou Barcelonu nebo Paříž. Pokud hledáte nevšední alternativu k Londýnu či Berlínu, najděte si výhodný způsob cesty na www.poctiveletenky.cz a vyleťte na pár dní do hlavního rumunského města…